Autor: Petr Jůn
Stručné shrnutí
Destruktivní působení dřevokazných hub, hmyzu a plísní na dřevěné stavební konstrukce je do značné míry ovlivněno teplotně vlhkostními podmínkami, na které jsou tyto organismy citlivé. Každá skupina vyžaduje jiné podmínky a každá je svým působením jinak nebezpečná. Optimální podmínky pro výskyt dřevokazných hub jsou:
vlhkost 18-20% hmotnosti suchého dřeva
teplota vyšší než 18°C
dostatek kyslíku
Dřevokazné houby působí svou činností změnu fyzikálních vlastností dřeva, tedy např. ztrátu pevnosti. Plísně vyžadují vlhkost nad 20% hmotnosti suchého dřeva a jsou nebezpečné zejména svým negativním působením na lidské zdraví. Dřevokazný hmyz se naproti tomu vyskytuje spíše ve vyschlém dřevu, jeho činností dochází k nebezpečným změnám struktury materiálu.
Pro zamezení působení dřevokazných organismů je nutné nejprve odstranit příčiny jejich výskytu. Zejména se jedná o zamezení výskytu vlhkosti. Hlavní zdroje vlhkosti jsou:
zatékání vlhkosti (srážkové či z vnitřního vedení - vodovod, kanalizace)
vzlínání vlhkosti
kondenzace vodních par obsažených ve vzduchu
Společně s těmito úpravami je vhodné věnovat pozornost kvalitnímu vyřešení rizikových detailů (uložení dřevěných prvků na zdivo) a zároveň ochránit dřevěné prvky impregnací chemickými prostředky, které dřevo ochrání jak proti vlhkosti, tak také proti působení biologických škůdců.
Dřevěné stavební konstrukce jsou nedílnou součástí téměř všech dříve realizovaných staveb. Dřevo jako konstrukční materiál bylo používáno zejména k vytvoření nosné konstrukce stropů a samozřejmě pro krovy. Pro tyto účely se dřevo hodí hlavně díky poměrně malé objemové hmotnosti s přihlédnutím k únosnosti a kvůli nízké ceně. Dřevo však nachází uplatnění i ve stavbách novodobých. Často je používáno, pro své estetické hodnoty, jako obkladový materiál, jeho používání jako konstrukčního materiálu je však také stále běžné.
Pro správnou funkci dřevěné konstrukce je nutné, mimo kvalitního standardního návrhu, včetně posouzení požární bezpečnosti, zohlednit také další skupinu problému specifickou pro tento materiál. Je třeba si uvědomit, že ačkoli je pro naše účely stavební dřevo velmi cenné, z hlediska přírody se v podstatě jedná o biologický odpad, který je třeba odstranit. K tomuto účelu v přírodě existuje celá řada nástrojů, zejména se jedná o dřevokazné houby, hmyz a plísně.
Dřevokazné houby jsou velmi citlivé na podmínky prostředí v němž se vyskytují. Optimální podmínky pro jejich růst jsou:
Destrukce dřeva napadeného dřevokaznými houbami prochází několika stadii, kdy počáteční hniloba má pouze slabé zabarvení a ještě nezpůsobuje trvalé poškození materiálu, je tedy nejvyšší čas proti houbě zasáhnout. Toto stadium je následně postupně vystřídáno již patrnou hnilobou, která již způsobuje trvalé změny vlastností materiálu, např. snížení pevnosti. Konečným stadiem je potom úplný rozklad materiálu. Je velmi důležité věnovat pozornost příznakům, které nám vypovídají o aktivní přítomnosti dřevokazné houby na konstrukci, zejména pokud se jedná o konstrukci nosnou. Některé dřevokazné houby jsou totiž schopné redukovat pevnost materiálu i o několik desítek procent za pouhých několik měsíců, což může v krajním případě vést až ke zhroucení konstrukce.
V následujícím přehledu je uvedeno několik nejvíce se vyskytujících a zároveň nebezpečných dřevokazných hub spolu s informacemi o projevech jejich působení. Všechny patří do oddělení houby stopkovýtrusné, které se dále dělí na:
- Dřevomorka domácí
- Koniofora sklepní
- Pornatka Vaillantova
- Trámovka polní
Dřevokazný hmyz, na rozdíl od výše zmíněných hub, napadá hlavně vyschlé dřevo. Dospělí jedinci spolu s larvami vytvářejí ve dřevě systém chodbiček, čímž dochází k narušení struktury materiálu a jeho následnému znehodnocení. Materiál vzniklý hloubením těchto chodbiček, světlý jemný prášek, se zpravidla hromadí pod zasaženou konstrukcí a může tak posloužit k jejich odhalení. Mezi nebezpečné druhy patří zejména:
Plísně napadají dřevo pokud jeho vlhkost přesáhne 20%. Plísně způsobují pouze estetickou degradaci povrchu dřevěné konstrukce, nikoli však již změny fyzikálních vlastností. Nebezpečí plísní je ovšem v jejich negativním působení na lidský organismus, jako jsou dýchací potíže či alergie. Některé plísně jsou navíc karcinogenní.
Trvalou ochranu dřevěných konstrukcí před biologickým poškozením zajistíme nejlépe vytvořením nevhodných životních podmínek pro tyto škůdce. Zásadní je ochrana dřevěných konstrukcí proti vlhkosti. Mezi hlavní zdroje vlhkosti, v souvislosti s polohou dřevěné konstrukce, patří zejména zatékání střešní konstrukcí, vzlínání zemní vlhkosti, kondenzace vzdušné vlhkosti na povrchu dřevěného prvku, či zatékání z důvodu porušení vnitřních rozvodů vodovodu nebo kanalizace. Velmi důležité je správné vyřešení detailů uložení prvků krovu nebo jiných dřevěných konstrukcí na zdivo. Jedná se například o uložení pozednice, uložení vaznic na štítovou zeď, uložení stropních trámů. Ve všech případech by měla být mezi dřevo a zdivo vložena hydroizolace, zároveň by mělo být dřevo ještě ochráněno proti vlhkosti vhodnou impregnací, zejména v oblastech styku s dalšími podpůrnými konstrukcemi. Tuto impregnaci je vhodné zkombinovat s další chemickou ochranou proti biologickým škůdcům. Také je vhodné zabezpečit, pokud již dřevo navlhne, možnost jeho opětovného přirozeného vyschnutí, tzn. nebránit odvětrání rizikových prostor.
Pro realizaci dřevěných konstrukcí je vhodné používat pouze kvalitní, nepoškozené dřevo, které můžeme před zabudováním sterilizovat (vystavíme ho působení teplot od 50°C do 100°C po dobu 24 hodin, čímž zničíme případné biologické zárodky). Předem impregnované dřevo (máčením, postřikem, nátěrem), kde impregnace zabraňuje působení dřevokazných hub a hmyzu, výrazně zlepší výchozí situaci. Je potřeba zdůraznit, že většinu ochranných vrstev je potřeba kontrolovat a obnovovat v intervalech ne delších než 2-5 let.
Pokud jsme v situaci kdy již dřevokazné houby, hmyz, či plísně působí svou činností degradaci dřevěné konstrukce je doporučen následující postup. Nejprve je nutné přesně určit o jaký druh škůdce se jedná a zjistit příčinu vzniku tohoto působení, je vhodné se obrátit na stavební firmu s patřičným oprávněním a zkušenostmi. Následně je možno přistoupit k nápravě příčin (zamezení zatékání, zamezení vzlínání, úprava tepelně vlhkostního režimu, atd.) a současně k odstranění poškozených částí konstrukce, dle návrhu zodpovědné osoby. Zpravidla se jedná o výměnu napadených prvků v rozsahu alespoň 0,5 až 1,5 metru od viditelné nákazy, důkladné očištění sousedících konstrukcí a celého prostoru, vysušení vlhkých oblastí. Zbavení se všech biologických zbytků po škůdcích (např. plodnice hub), které by mohly způsobit jejich opětovné bujení. Výměna násypů a jiných dotčených konstrukcí. Posledním krokem je zajistit dodatečnou ochranu prvků dřevěné konstrukce impregnací vhodným chemickým přípravkem s kombinovanou účinností.
Metody preventivní ochrany dřeva před biologickým poškozením vycházejí ze znalostí optimálních podmínek pro působení biologických škůdců. Vždy je třeba dbát na zamezení možných příčin vzniku problému a toto snažení vhodně doplnit preventivní ochranou dřevěných konstrukcí.
Petr Jůn 2007
Stručné shrnutí článku Začátek článku
Nejčtenější články:
2. Prkenné podlahy pod plovoucí ...
3. Ploché střechy - návrh a provedení