Poruchy a sanace komínových těles

Autor: Petr Jůn

Stručné shrnutí

        Pro bezproblémovou funkci komínového tělesa je vhodné konstrukci řešit jako vícevrstvou, kdy je možné efektivně přizpůsobit jednotlivé vrstvy požadovaným funkcím. Vnitřní vrstva musí být odolná proti chemickým vlivům agresivních sloučenin, dále proti vysoké teplotě a vlhkosti. Střední vrstva slouží jako vrstva tepelně izolační a vnější vrstva zajišťuje stabilitu konstrukce komínového tělesa a mechanickou ochranu vnitřních vrstev.

       Negativní účinky vedoucí k degradaci komínových těles a ztrátě požadovaných vlastností mají především chemické procesy, kondenzace vodních par, tepelné namáhání a s tím související objemové změny.

       Pokud zamýšlíme rekonstruovat starší komínové těleso, provedené zpravidla z cihelného zdiva, je žádoucí, aby byla vložena dodatečná vnitřní vrstva, která splňuje následující podmínky:

•  vysoká odolnost proti chemickým vlivům a teplotě

• dostatečná nepropustnost

       Odborné posouzení stávajícího stavu a následná volba technologie opravy, stejně jako  použitého materiálu, je nezbytná pro budoucí bezproblémové fungování komínového tělesa. Jelikož je správná funkce komínového tělesa úzce spjata s efektivitou připojeného spotřebiče, ale hlavně s požární bezpečností, je vhodné věnovat této konstrukci náležitou pozornost.

Celý článek

Poruchy a sanace komínových těles

       Komínová tělesa patří mezi velmi namáhané stavební konstrukce. Je to způsobeno zejména značnou chemickou agresivitou odváděných spalin a také výrazným tepelným namáháním konstrukce. Jelikož správné fungování této konstrukce je zpravidla podmínkou pro efektivní a bezproblémovou funkci vytápěcího systému a zároveň jsou poruchy komínových těles úzce spjaty s otázkou bezpečnosti a protipožární ochrany, vyplatí se těmto konstrukcím věnovat patřičnou pozornost. A to jak během návrhu, tak také během realizace a následného používání.

       Většina poruch komínových těles je způsobena již nesprávným návrhem, provedením či výměnou kotle bez respektu ke stávajícímu stavu komínového tělesa. Mezi nejčastější poruchy komínových těles patří zejména nedostatečný odvod spalin způsobený příliš malou účinnou výškou, chybným vyústěním komínového tělesa nad střešní konstrukci či chybné provedení hlavice. Další časté konstrukční vady jsou potom například nesprávně provedené vymetací otvory a sopouchy. Tyto poruchy, pro svou odlišnost v každém konkrétním případě, musí být posouzeny odborníkem, který následně navrhne způsob nápravy. Specifickou záležitostí je zmenšení světlosti vnitřního průduchu v důsledku nedostatečné nebo žádné údržby. Lhůty pro čištění a kontroly stavu komínových těles v závislosti na výkonu připojeného spotřebiče jsou stanoveny vyhláškou 111/1981 Sb., zde najdete zkrácený přehled.

    Lhůty pro čištění komínů

    (1) Čistění komínů, popřípadě kontrolu jejich stavu, je nutné provádět nejméně:

        a) jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva tuhá a kapalná
            1) do výkonu 50 kW - šestkrát ročně;
            2) s výkonem nad 50 kW - čtyřikrát ročně;

        b) jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná
            1) do výkonu 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložkou - dvakrát ročně,
            2) do výkonu 50 kW, pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou - šestkrát ročně,
            3) s výkonem nad 50 kW - čtyřikrát ročně;

        c) jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou.

    (2) Saze nahromaděné ve sběrací části komínových průduchů se musí vybírat z  komínů od spotřebičů paliv s výkonem nad 50 kW při každém jejich čistění, saze z ostatních komínů nejméně jedenkrát za rok.

        Další skupina poruch, ačkoli jejich vznik je také často způsoben chybami v průběhu návrhu a realizace, je spjata především s procesy, které se odehrávají uvnitř komínového tělesa během jeho používání. Jedná se zejména o problémy spojené s produkcí agresivních látek (produkty hoření) a s kondenzací vodní páry uvnitř komínového tělesa a následnou degradaci vnitřního povrchu, ztrátu těsnosti povrchu či ztrátu soudržnosti použitých materiálů.

       Mechanizmy porušení komínového pláště v důsledku výše uvedených příčin se liší podle typu konstrukce. Obecně rozlišujeme komínová tělesa jednovrstvá či vícevrstvá. Do první skupiny patří převážná část dříve realizovaných konstrukcí, které jsou vystavěné z cihelného zdiva. Do druhé skupiny patří novější komínová tělesa, případně zrekonstruovaná starší komínová tělesa. Výhoda vícevrstvých konstrukcí spočívá zejména v možnosti efektivně přizpůsobit jednotlivé vrstvy požadovaným funkcím. Vnitřní vrstva musí být odolná proti chemickým vlivům agresivních sloučenin, dále proti vysoké teplotě a vlhkosti. Střední vrstva slouží jako vrstva tepelně izolační a vnější vrstva zajišťuje stabilitu konstrukce komínového tělesa a mechanickou ochranu vnitřních vrstev. U jednovrstvých komínových těles zastává všechny tyto funkce pouze jedna vrstva, nejčastěji cihelné zdivo.

       Negativní vlivy působící na konstrukce komínových těles jsou převážně vlivy chemické a tepelné namáhání. Agresivní látky obsažené ve spalinách z pevných, ale i dalších paliv, zejména oxid siřičitý, oxid sírový, oxid uhličitý spolu s  vlhkostí, tvoří sloučeniny, např. kyselinu sírovou a společně potom působí chemickou korozi vnitřního pláště, tzn. dochází k chemickým reakcím, které vedou k degradaci tohoto povrchu a ke ztrátě požadovaných vlastností. To se týká obecně všech komínových těles, ačkoli pro vícevrstvé komíny s kvalitním vnitřním pláštěm nejsou tyto vlivy až tak nebezpečné. Naopak pro jednoduché cihelné komíny představuje chemická koroze závažný problém. Pro vznik vlhkosti uvnitř komínového tělesa, kromě možnosti zatékání srážkové vlhkosti, je zásadní rozdělení teplot v komínovém tělese.

       Pokud je teplota vnitřního povrchu nad teplotou rosného bodu, nedochází na vnitřním povrchu ke kondenzaci vodních par obsažených ve spalinách. Pokud ale není komínové těleso zatepleno a jeho vnější povrch je vystaven chladným teplotám venkovního prostředí, potom je teplota, která odpovídá teplotě rosného bodu, někde uvnitř konstrukce. v takovém případě může docházet ke kondenzaci vodních par uvnitř stavebního materiálu což způsobí jeho rozvrstvování, ztrátu těsnosti a ztrátu soudržnosti. Pokud již je ve zdivu komínového tělesa obsažena vlhkost, ať již ve skupenství kapalném nebo plynném, mění tato navíc v důsledku teplotních změn svůj objem, což způsobuje další vnitřní rozpad materiálu.V přestávkách mezi vytápěním dochází také k poklesu povrchové teploty vnitřního pláště komínového tělesa, potom může docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na tomto povrchu. Tato vlhkost následně reaguje s usazenými spalinami a vytváří výše zmíněné agresivní sloučeniny. Účinný odvod kondenzátu ve spodní části komínového tělesa je proto vždy podmínkou pro jeho  bezproblémové fungování. Celá konstrukce komínového tělesa je současně namáhána velkým teplotním zatížením, kdy velký rozdíl teploty na vnějším a vnitřním povrchu způsobuje vnitřní napětí konstrukčních prvků.

       Jako vhodnou metodu nápravy lze doporučit vložení odolné vrstvy do stávajícího průduchu, která dokáže vzdorovat chemicky agresivnímu prostředí a teplotě a zároveň bude dostatečně nepropustná pro vodní páry. Nejčastěji se pro tyto účely používají kovové nebo keramické vložky. Vložením další vrstvy ovšem dochází ke zmenšení původní světlosti průduchu, což může mít nepříznivý vliv na výkon instalovaného spotřebiče. Tuto skutečnost jsou schopny částečně eliminovat speciální komínové vložky na bázi plastů, které jsou schopné se do značné míry přizpůsobit původnímu tvaru průduchu. Dále je vhodné také účinně zamezit pronikání vlhkosti do zdiva komínového tělesa z venkovního prostředí. Toho lze docílit zejména použitím kvalitních materiálů a precizním provedením stavebních prací.

       Posouzení stávajícího stavu komínového tělesa musí být svěřeno odborníkovi s patřičným oprávněním (držitel živnostenského oprávnění kominík). Ten také následně navrhne metodu opravy a rozhodne o vhodné technologii provedení a o použitém materiálu.

Petr Jůn 2007

 Stručné shrnutí článku         Začátek článku